Elektromagnet (solenoid) je cívka s jádrem z magneticky měkké oceli, používaná k vytváření dočasného magnetického pole. Princip spočívá v přeměně energie elektromagnetického pole na energii mechanickou. Magnetická síla vzniká při průchodu elektrického proudu vinutím cívky na ocelovém jádře, které přitahuje pohyblivou část - kotvu. Magnetické pole je tím silnější, čím větší elektrický proud prochází cívkou a dále také čím více má cívka závitů. V běžné technické praxi je tato síla fyzikálně omezena, mimo jiné, též celkovou magnetickou vodivostí jádra, která nemůže být nekonečná. Použití: Např. elektrický zvonek, jističe, stykače, hutní průmysl, sběrny kovového šrotu nebo v elektromagnetickém relé. Dále v automobilovém průmyslu např. jako snímač otáček klikového hřídele, k brzdění tramvajových vozů, obráběcích strojů, ve zdravotnictví.